Bydlela jsem v pohraničí

a do našeho městečka bylo špatné spojení, zejména po páté večer. Stopaře jsem vždycky brala, protože jsme se všichni znali. Párkrát jsem taky musela na stop a vždycky zastavilo první auto. To je ovšem spíš sousedská výpomoc.

Se stopaři jsme užili mnoho legrace, když byli moji kluci

malí. Stáhli si zadní okénko a když manžel zpomalil a hodil blinkr a stopaři běželi podél auta, tak kluci na ně stříkali z pistolek na vodu. Pak manžel šlápl na plyn a tradááá.

Re: Se stopaři jsme užili mnoho legrace, když byli moji kluci

mám moc rád takové příběhy. Když se celá rodina zapojí do tropení takových "klukovin"... Trvalo nám, než jsme tenkrát se sourozenci a rodiči dokázali společně fungovat jako celek. O to větší zábava to posléze byla. Každý měl smysl pro něco, uměl něco jiného atd. A když jsme fungovali jako tým, tak spousta lidí zůstávala perplex. Jsem rád, že to funguje dodnes, i když ve značně pozměněné podobě a trochu na dálku.

:-)

to je uplně jak z Párala...ne ž eby psal takhle ..jde o toho racionálně uvažujícího muže versus nečekaný zážitek, který ho vyvede z míry a on se ptáí, co to mělo znamenat :-)) taky se mi stávají takové věci :-) proto mám rád romány Vladimíra P8rala, ten si to dobře uvědiomuje a dost často tenhle motiv ve svých románech má. Katapult. Generální zázrak a další

Re: :-)

Milenci a  vrazi.

Stopaře beru,

ale hodně si vybírám, mladý holky ani náhodou. V mládí, asi před 30 lety, jsme se ženou, ještě bezdětní, procestovali kus republiky stopem. Takže mám co vracet . Dnes je to o něčem jiném ... Takže beru lidi mého věku a starší, tam jsem nikdy nelitoval, byli velmi slušní a prima jsme pokecali. Mládí už musí opravdu vypadat velmi slušně abych ho vzal. Takže opravdu velice zřídka. Nabídku k sexu, jsem dostal dvakrát. Jako stopař od staršího pána, řekl jsem "Ne" a jeli jsme dál. Jako řidič od lehce ovíněné dámy, slušného vzhledu a středního věku. Potřebovala peníze, 500,- Kč by stačilo, nebyla to šlapka. Taky stačilo jednou říct "ne" a jeli jsme v pohodě dál a bavili se na jiné téma. Ale věřím, že mládí může být agresivnější. Takže u mě má stáří přednost.

Re: Stopaře beru,

Teda mně nikdo sex ani jako stopařce ani jako řidičce nenabídl....

Tak a teď nevím, jestli je to na pochvalu nebo na zamyšlení 

Hustý liják... blížící se noc...běžící starší paní...

autobusová zastávka kdesi mezi prťavámi vesničkami.... odjíždějící autobus...kdoví, kdy jede další.... Paní se zastavila, svěsila ruce, tašky složila do mokra.

My v autě, vzadu spící prcek... zlatá chvíle klidu a sen každého rodiče... Když tu paní svezeme, nemůže se nevzbudit... těžká volba :-))

Paní jsme vzali (nestopovala, nemávala)... Navzdory posunkům pšššt se hlasitě rozděkovala... a bylo po rodičovském

klidu:)))

I dnes po letech bych jednala stejně.

Re: Hustý liják... blížící se noc...běžící starší paní...

to je jedna z těch situací, kdy bych také neváhal a zastavil. Tam už nejde o pomoc stopaři, ale o čistý zájem o pomoc někomu, kdo ji potřebuje. Proto jsem také v noci zastavil. I když jsem nadával jako špaček, tak tu slečnu jsem samotnou jít nechtěl nechat, zavánělo to potencionálním velkým průšvihem. Bůh ví, kdo mohl jet za mnou.

Obyčejná lidská slušnost

Tedy nechápu některé diskutující, kteří všechny stopaře považují za socky nebo "něco takového". 

To je pro vás tak nepochopitelný fakt, že v některých rodinách nemá auto každý dospělý člen domácnosti? Že když bydlím ve vesnici 15 kilometrů od nejbližšího města, kde jezdí autobus co dvě-tři hodiny, tak to občas může být problém? Onehdy jsem se (v devátém měsíci) postavila na zastávku, kudy bus profrčel deset minut před pravidelným odjezdem. V pětatřiceti ve stínu jsem stopovala dvacet minut! Marně jsem se probírala důvody, které řidiče vedly k takové ignoraci. Báli se snad, že na ně slušně oblečená těhule vytáhne bouchačku, nebo se je pokusí znásilnit? Nevěřím totiž, že by si všichni ti řidiči, kteří kolem projeli (okreska, kde další vesnice je vzdálená cca. 5 kilometrů), řekli, že jsem socka, která chce ušetřit prachy za autobus...

Re: Obyčejná lidská slušnost

Třeba se báli, že jim v autě porodíte. A co to máte za chlapa, že Vás v devátém měsíci nechá jezdit autobusem?

Moje zkusenost

Ja jsem vzdy bral vsechny stopare, mohlo jich byt uz hezkych par stovek a jeste nikdy jsem od zadneho neutrpel jakoukoliv ujmu. Jen jednu stoparku jsem odmitl svézt, protoze byla pochcaná. Mam rad prislovi: jaký šel, takového potkal.

Re: Moje zkusenost

 Tohle "moje" :-)))  přísloví jsem na blogu už několikrát v poslední době viděla a mám ho taky ráda:-)))

:-* opet Karma

Ze se divite,kdyz jste takovy sympatak. Nemusela bych byt v podrousenem stavu a taky bych to zkusila. Inu lina huba...

Re: :-* opet Karma

milé, moc děkuji za příspěvek a za krásný email

stopari

ja stopare neberu ze dvou duvodu. Zaprve bezpecnost - vetsinou jezdim sam a do posilovny taky moc nechodim, takze to radeji neriskuju. Holky uz vubec ne, jeste bych se jim mohl libit a to byste se divili, co takova odmitnuta zena (nebo homosexualni muz) dokaze nadelat za trable.

Druhy duvod je rekneme zasadovost. Ja jsem si na svoje auto taky vydelal sam a socky proste nemam rad. Chapu lidi v nouzi, ale kdyz nekdo jede na dovolenou a uz na zacatku si rekne: "na doprave usetrime,nekdo nas sveze" tak to proste nechapu a odmitam podporovat.

Pozn. nezamenovat stopovani se spolujizdou, tam samozrejme nemam problem.

Re: stopari

...naprostý souhlas, mám tutéž zásadu.

Neviděl bych to tak černě

Stopaře taky beru, odvezl jsem jich stovky. Beru tedy jen pohodově vypadající většinové obyvatelstvo :-)  Snad 10x jsem stopoval a tak vím jak ta pomoc někdy přijde vhod.

Nikdy sebemenší problém a to ani nějak moc do přihrádek neuklízím. Někdy se mluví víc, jindy je to zbytečný, ale dík a ahoj (nashle) řekli snad všichni.

Riziko tam je. Nějaké riziko je ale u všeho co člověk dělá. Kdybych si z důvodu bezpečí a pohodlí zdůvodňoval co nedělat, tak si zdůvodním skoro vše a nemusím dělat skoro nic...

Re: Neviděl bych to tak černě

Hezký závěr komentu, naprosto souhlasím:)

Já jsem se v pubertě něco nastopovala..byl to druh zábavy, dobrodružství a legrace..na cestu samozřejmě peníze byly, ale tohle byl lákavější způsob, jak zavýletit:)..a i jako stopařka jsem měla "pravidla"..a nikdy se mi nestalo ani malinko zlého..a až jednou budu já překonávat vzdálenosti za volantem, tak tomu "pohodově vyhlížejícímu" obyvatelstvu určitě také zastavím;)