Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pohádka o stromech a větru

29. 06. 2012 13:40:50
Někdy máme problém dětem vysvětlit, kde se berou, nebo proč se maminka s tatínkem občas rádi zamknou v ložnici. Někdy nevíme, jak jim vysvětlit, že nemohou mít všechno, co kolem sebe vidí. Někdy se zeptají na něco, na co nejsme až tak docela připraveni jednoduše odpovědět...

Protáhl jsem se nenápadně kolem postele, šlápl na plastovou panenku, zaúpěl, zhasl světlo a pomalu zavírajícími dveřmi ukrajoval trojúhelník světla z chodby. Už už jsem je měl dovřené.

„Já mám strach,“ ozvalo se do pološera a zastavilo moji ruku na klice. Pustil jsem ji, potichu přešel ke stolku a rozsvítil lampičku.

„Z čeho máš strach, prosím tě? Ze tmy? Z bubáků?“

„Z lidí co jsou na sebe zlí. A taky z těch co kradou. Mluvili o tom v televizi,že nějaký zloděj ukradl veliké peníze.“ Zakabonila se a na čele jí naskočily drobné vrásky. Takhle na první pohled složitou odpověď jsem nečekal. Tedy ne takhle na noc. A já na ní s bubáky... naiva.

„Ano, ukradl, máš pravdu. Občas někdo takhle veliké peníze ukradne.“

„A komu?“

„Nám všem, Karolínko.“

„I mně?“

„I tobě.“

„I mamince a tobě?“ Rozjížděla klasický dětský ptací kolotoč.

„Ano. Maminka pracuje, já taky pracuju a kousek z toho vždycky dáme jiným, aby to nechali na hromádce a za to pak pro nás všechny učitelé učí a doktoři léčí a spoustu dalších věcí, víš? A někdy jsou ti lidé oškliví a seberou si z té hromádky pro sebe, i když sami nechceme a potom nám ty peníze chybí. Myslí na sebe, i když ty peníze nejsou jejich.“

„A potrestá je za to někdo?“ Všechny pokusy o uspání byly pryč.

Přemýšlel jsem, jak se z toho vykroutit, abych nemusel vysvětlovat, proč nám mnohdy naši političtí představitelé sprostě vysávají peněženky, rozkrádají státní kasu a pak mě to napadlo. Z knihovny u postele jsem po dlouhém hledání vzal bolševickou knihu Pohádka o stromech a větru, s ilustracemi Ondřeje Sekory, posunul peřinu a sedl si na okraj.

„Přečtu ti jednu rychlou pohádku a potom už spát, ano?“ Na oko přísně jsem se podíval, ale stejně mi to nevydrželo a usmál jsem se. Nadšeně zatřásla souhlasně hlavou a „zakutala“ se pořádně pod peřinu. Jenom si dávat pozor na ten text a trošku ho cenzurovat. Šlo mi o sdělení mezi řádky, ne o oslavování „nejvěrnějšího bratra“.

„Pohádka o stromech a větru. Podívejte se, zde ve stínu stromů je studánka. Z té bral vodu dědeček. Brala tam vodu i hodná bělovlasá babička. Všechno kolem bylo pěkné, i květinám se zde dařilo. A větru, tomu to šlo teprve těžko přes stromy a tak vždycky skoro všechnu vodu, kterou si s sebou nesl, vylil. Ta pak naplnila studnu, ze které si všichni brali vodu. A tu přišel pán, kterému tu všechny stromy patřily. Měl mnoho peněz a chtěl jich mít ještě víc.“

„Jako Trautenberg?“

„Ano, třeba jako on... A řekl dělníkům aby stromy porazili a prodali je. Co měli dělníci dělat? Museli poslechnout. A vítr se mohl prohánět, už mu nic nestálo v cestě a on už nemusel nikdy vylévat vodu. A stalo se co muselo, najednou byla studánka prázdná. Nebylo vody. Všechno kolem uschlo. Uschly i krásné květiny. Všechno způsobil ten bohatý statkář, který myslil jen na svou kapsu a na nikoho jiného. Ale to nesmí být. Však se také všechno změnilo. Lidé statkáře vyhnali.“

„Takže toho zloděje taky vyženeme? A kdy?“ Se zívnutím vyzvídala.

„Určitě nakonec ano, snad brzy. Neměj strach, na každého takového zloděje dojde. A teď už se tím netrap a spi. Dobrou noc.“

A tak zatímco v roce 1953 byla tato pohádka oporou a omluvou bolševického kolektivismu, její skrytý význam se dá pěkně vztáhnout i na porevoluční éru. Vím, že lhát se nemá a dětem zvláště ne. Proto někde uvnitř doufám, že jsem jí vlastně nelhal a že postupně na každého z těch zmetků, co rozkrádají státní kasu, dojde. Krásný víkend a kdo odjíždí na dovolenou, tak opatrně!

Autor: Jan Kotlín | pátek 29.6.2012 13:40 | karma článku: 13.68 | přečteno: 1460x

Další články blogera

Jan Kotlín

Chováme v bytovém domě zvíře

Soužití s domácími mazlíčky se stalo běžnou realitou bytových domů snad všech měst naší republiky. Ať už pes, kočka, křeček, nebo různí plazi zpříjemňují život svým majitelům a mnohdy znepříjemňují život sousedům.

26.5.2015 v 8:59 | Karma článku: 10.89 | Přečteno: 669 |

Další články z rubriky Společnost

Hana Rebeka Šiander

Jaké to je randit se skrblíkem?

Muž. Vysoký, štíhlý, usměvavý, milý, uměl zajímavě a barvitě hovořit a vyprávět. Dokázal mě pokaždé rozesmát a byl vůči mně pozorný, naslouchal mi. Jeho vadou charakteru bylo, že to byl skrblík. Miloval peníze a sám sebe, ne mě.

23.6.2017 v 15:52 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 375 | Diskuse

Jakub Kouřil

Oslík a dáreček

Byl jednou jeden oslík, který vypadal jako všichni oslíci. Měl dlouhé uši a krásně hýkal. Jeho hlava se krásně táhla v úsměv. Oslík se jmenoval Jumbo a měl důvod se radovat. Vlastnil totiž žlutou krabičku.

23.6.2017 v 15:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Jiří Hermánek

Statisíce podpíraču? Tak to je pěkně na draka...

Moji ctění kolegové Turner a Vlk, každý svým osobitým způsobem, ztvárnili svůj názor na tu kreaturu, co sedí, jako žába na prameni, na Hradě a nehodlá tam vpustit žádného pravdoláskovce. To je tedy ale opravdu smutné.

23.6.2017 v 14:30 | Karma článku: 22.35 | Přečteno: 480 | Diskuse

Pavel Chalupský

Logika, Duše, Intuice.

Tak je tu máme krásně seřazené. Každá z nich představuje část nás samých. Jsou naší podstatou. O Logice jsem se kdysi učil, o Duši a Intuici ani muk. Tak se zkusím zamyslet.

23.6.2017 v 14:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 | Diskuse

Jindřich Chmelař

Je čas udělat krok dál

Už pár let se, nejen v Česku, ale v celé Evropě, vede boj o svobodu slova, o zachování evropské Evropy a vůbec o zachování zdravého rozumu. Je jasné, že dochází k velkému přerodu celé naší společnosti. Ale co z toho vzejde?

23.6.2017 v 12:30 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 256 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2722
free counters .

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.