Tohle není rasismus! Toto není diskriminace!

Se zaujetím jsem si přečetl rozhovor Víta Hassana s předsedou strany Svobodných Petrem Machem. Zaujetí při čtení vyprchalo a zůstala jen odporná pachuť, zklamání a znechucení. A protože se neangažuji ve sporu Víta Hassana s panem Matějkou, nejsem členem SSO, ani nemám doma na stěně hákové kříže, pak bych si dovolil touto cestou poslat všem zúčastněným i nezúčastněným svůj názor.

Pane Hassane, váš postoj bojovníka proti rasismu a diskriminaci v lesklé zbroji nemilosrdně kosící každého, kdo se s vašimi názory neztotožňuje je jistě pro mnohé chvályhodný, avšak mi přijde, že trpíte syndromem vlčí mlhy. Příliš jste se osobně angažoval do každého problému a hledáte náznaky rasismu i tam, kde by je nikdo jiný nehledal. A to je dle mého skromného názoru fatální chyba. V rozhovoru s panem Machem si už během několika otázek nelze nevšimnout, že se snažíte, velmi okatě, nahnat pana Macha tam, kde ho chcete mít. Snažíte se ho vmanipulovat do situace, kdy se dle vás zachová jako rasista a vy ho posléze s radostí předhodíte davu napospas.     

Vezměte si současnou, nejen ekonomickou, situaci. Mnoho z nás mele z posledního, každý měsíc počítá každou korunu. Vše se zdražuje, vyhlídky do budoucna nejsou vůbec růžové. Oni nejsou prakticky žádné, prostě jedeme na rezervu, buďme upřímní. V té chvíli se lidé obrací na stát a čekají, že jim pomůže najít cestu ven. Obratem ale vidí, čtou, slyší o každém místě, kde se jejich peníze mění v prach a kde by se dalo ušetřit. A je v tu chvíli jedno, zda se jedná o nevýhodné státní zakázky, korupci, špatně hospodařící banky, zbytečný prodej státního majetku pod cenou, nebo plýtvání prostředků v rámci sociálního systému tam, kde víme, že jsou pouze zneužívány. Jinými slovy je tedy zneužívána dobrota nás všech. Tohle není rasismus! Toto není diskriminace!

Pokud se majitel firmy na základě své svobodné vůle rozhodne, že nabízenou práci poskytne místo romům Albáncům, černochům, veverce, manželce, tak je to jen a jen jeho věc, jeho projev svobodné vůle. Rozhoduje se dle svých zkušeností, znalostí, citu. Všechny dané vlastnosti se snaží co nejlépe aplikovat a kombinovat v praxi tak, aby jeho firma obstála v nejisté době a zaručil její růst i v dalších obdobích. Pokud se tedy rozhodne, že nezaměstná roma, pak je to jeho věc a naše zbytečná starost. Tohle není rasismus! Toto není diskriminace!

A stejně bychom mohli pokračovat dále. Neříkám, že rasová diskriminace v naší společnosti neexistuje. Existuje, ano, ale nehledejme ji tam, kde není. Neupírejme lidem jejich svobodnou vůli, neupírejme jim jejich možnost se svobodně rozhodovat na základě svého citu, znalostí a preferencí. Protože pokud lidem tyto svobody upřeme, pak budeme řešit daleko vážnější sociální problém, než je „domnělý rasismus“.