Netrvalo ani deset let, aby se státy eurozóny a další, které si přímou dohodou s EU, nebo bez ní adoptovaly EURo jako svojí národní měnu poznalo, že jednotná měna nemusí být vždy výhrou. I přes dodržení Maastrichtských kritérií nejsem přesvědčen o tom, že z dlouhodobého hlediska je možné spojení tolika rozdílných ekonomik a jejich násilného seškatulkování pod jednu střechu.
EURo svoji slabost dokázalo v praxi a ztroskotalo prakticky na první větší překážce. Ihned se setkáme s názory (např. Jan Bureš – ERA Poštovní spořitelna), že by měla Evropská centrální banka nafouknout záchranné fondy v rámci eurozóny. Proboha proč? Bude se jednat opět a pouze o další neřízené odírání euroobčanů na přímých daních o prostředky, které stejně všichni víme, že ECB použije k odkupu dluhů v rámci eurozóny. Odkupovat svůj vlastní dluh nic nevyřeší. Nebo si lidé jako José Barrosso, Angela Merkelová, Nicolas Sarkozy, Herman Van Rompuy skutečně myslí, že tohle je správná cesta z krize? To do dnešního dne nepochopili, že občané členských zemí už nemají z čeho brát? Miliony lidí bez práce, stoupající nezaměstnanost, stoupá počet subjektů, které nejsou schopny splácet své závazky, stoupá nakonec i počet lidí žijících na hranici chudoby. Není tady něco zásadně špatně? Je tohle to co jsme chtěli? Odkázat nakonec našim dětem zdrcenou, vytěženou, ekonomicky nekonkurenceschopnou a bankrotující Evropu? Krmíme monstrum, které nikdy nebude syté.
Ani to však bruselské nomenklatuře nestačí. Štvaní mrtvého koně pokračuje a ekonomická sebevražda klepe na dveře. Nalévání dalších a dalších prostředků pro záchranu nezachranitelného bude pokračovat. Proč? Pro prosazení EURo snu pár vyvolených. Je pozdě na přiznání chyby. EURo nám přineslo vše možné jen ne zamýšlenou stabilitu. Možná nás mnohému naučilo. Co takhle si vzít ponaučení a chybu znovu neopakovat?
Jednotná v rozmanitosti... naše Evropská unie
http://kotlin.blog.idnes.cz/c/233988/Jednotna-v-rozmanitosti-nase-Evropska-unie.html